Aby Vaše předsevzetí nezkrachovalo dříve než začalo

Nejsem zrovna příznivcem předsevzetí, protože jak víme, pokud opravdu chceme, změnu můžeme provést kdykoliv - nemusíme čekat na pondělí, další měsíc nebo dokonce rok...ale pokud to přeci jen někomu pomůže v motivaci k tomu, aby začal a případně i vydržel - proč ne? Velká část předsevzetí se, ač třeba ne úplně shoduje, týká jednoho a toho samého - a to sicenašeho těla a jeho odrazu v zrcadle. Zatímco mužská část by chtěla nabrat svaly, odhalit "pekáč buchet" na břiše a celkově zmohutnět, něžnější pohlaví, ke kterému budu mluvit především, by chtělo spíše vyrýsovat, mít plošší břicho a kulatější zadek. Je jedno, jak přesně váš cíl zní, ale jak dosáhnout toho, abychom na cestě za ním nevyvěsili bílé vlajky? Jak si nejen předsevzít, ale také dokázat?

"Klacky pod nohy" si často házíme my sami. Na co se tedy zaměřit, pokud chceme nejen věřit, ale také činit a vytrvat?

1) "Neodpalte se" hned na začátku

Tři, dva, jedna, teď... z gauče rovnou na sprinterskou dráhu. Tak obrazně vypadá start mnoha lidí, kteří sice mají na začátku tu pozitivní myšlenku začít něco dělat, ale absolutně neví, jak na to. Po prvním tréninku, kdy si naloží víc, než jsou schopni zvládnout,se sotva doplazí do postele se slovy "tohle není pro mě" a tím je celé předsevzetí u konce. Často ani nevědí, že to jde i jinak.

 

2) Nebojte se zeptat

Vezměte si pro začátek někoho k sobě. Ať už to bude Váš kamarád, o kterém víte, že cvičí a poradí, nebo si zaplatíte pro první tréninky trenéra. Později, až nebude nikdo z nich po ruce a vy v něčem znejistíte, nebo nebudete vědět, nebojte se oslovit i někoho přímo ve fitku. Věřte tomu, že komunita sportovců je ve většině případů přístupná a ochotná pomoci. Předejdete tím úrazu a budete se cítit lépe. Navíc věřte tomu, že není nic horšího než odnaučovat špatně naučenou techniku.

3) Začínejte postupně i se změnou jídelníčku

I se stravou je třebazačít pozvolna. Pokud jste ještě na Silvestra funěli pod tíhou cukroví, chlebíčků a nejrůznějších pochutin a od prvního ledna se rozhodnete najet na přísný dietní režim, nejspíš takový skok dlouho nevydržíte. Stejně tak nahraďte slovní spojení a myšlenku "od teď už si tohle nikdy nedám"na "budu se snažit to omezit". Zkuste změnu jídelníčku pojmout jako trvalou změnu životního stylu, ne trápení se hlady a skokové vyřazení všeho, na co jste byli do teď zvyklí. Určete si svoje "cheat day" nebo v menším množství "cheat meal" dny. Nastartujete tím opětovně metabolismus na vyšší obrátky.

4) Najděte si parťáka/parťačku

Může to být někdo z Vašich přátel, nebo ho třeba potkáte přímo ve fitku. Ale věřte tomu, že i tady platí: "ve dvou se to lépe táhne". Přirozenou disciplínu má málokdo a obecně se uvádí, že mozek pro vytvoření nového návyku potřebuje 21 dní.Pokud budete vědět, že na Vás ve fitku někdo čeká, bude se Vám z toho gauče zvedat o to lépe, než kdyby to bylo jen na Vás. Mám totiž podezření, že lenost je taky dost návyková.

5) Dávejte si REÁLNÉ cíle

Přání zhubnout 10 kg za měsíc je sice hezké a při zavření do hladomorny možná i reálné, ale rozhodně ne zdravé. Stejně tak jako vypracovat se za půl roku na pódia fitness a kulturistiky. Určit si nějaký cíl, je ,co se týče motivace, určitě důležité, nedávejte ho ale striktně do souvislosti s nějakým časovým úsekem. Předejdete tím zklamání a frustraci z toho, že se vám to třeba nepodařilo úplně na 100%. Určete si menší "cíle" spojené s kratšími časovými úseky a po těch postupně postupujte až k tomu cíli vytouženému. Přidat 5 minut aktivity, zvednout o 5kg více, přestat sladit kafe.

6) Na váhu se vykašlete

Hmotnost, která se Vám ukáže na displeji váhy, je značně orientační údaj. Samozřejmě, že existují tabulky, které Vám řeknou, kolik byste ideálně měli vážit ke své výšce a věku. Důležitější ale je, v čem ty kilogramy na svém těle nosíte. Stačí se podívat na tento obrázek a budete mít jasno:

Věřte proto především zrcadlu, mírám, které Vám poskytne měření či metr a Vašemu pocitu. To je rozhodně důležitější než jedno číslo na váze. Nehledě na to, že u váhy záleží na mnoha dalších faktorech - třeba i na tom, ve kterou denní dobu se vážíte. Ze dne na den opravdu kilo tuku nepřiberete.

7) Nebojte se těžkých vah

K tomuto tématu je vše vysvětlující komentář, který mě nedávno velmi pobavil: "Bojíte se, že po silovém tréninku budete příliš velké a svalnaté? V tom případě už nikdy nechoďte běhat - mohl by se z vás omylem stát olympijský sprinter".Kdyby to takto opravdu fungovalo, nebylo by zapotřebí steroidů, růstového hormonu a nejrůznějších podpůrných prostředků. Ženy, až na opravdové výjimky s výjimečnými genetickými předpoklady, mají v porovnání s muži tak nízkou hladinu testosteronu, že z nich cvičení s vahami opravdu neudělá mužatky. Muž, ektomorf, který se snaží zuby nehty nabrat svalovou hmotu a nejde mu to, se musí při těchto výrocích rosit na čele.

A s tím souvisí i poslední bod a to sice:

8) Ověřujte si informace

Občas zaslechnu ve fitku "zažité pravdy", ze kterých musí fitness trenérům vstávat vlasy na hlavě. Jednu z nich jsem uvedla na pravou míru v předchozím bodě. Další z těch, díky které ženy tráví hodiny na páse v "kardio zóně", aniž by jim to přineslo nějaké výsledky, je:

"Nejdřív chci zhubnout, aby se mi tuk nepřeměnil na svaly." 

Kdyby někdo znal trik, jak toto udělat, bodybuildeři by Vám za něj utrhli ruce. Na páse ze svého zadku kámen opravdu neuděláte. 

Proto radím, až zase někde uslyšíte "Jedna paní povídala...", běžte si informaci nejprve ověřit u někoho fundovaného. Jinak bude Vámi vynakládané úsilí k ničemu a to by demotivovalo každého.

A jak jste na tom s předsevzetími Vy? Dáváte si nějaké? A s čím nejvíce bojujete?